PATRIK HÁBL (1975 ve Zlíně), je jedním z viditelných talentů současné české malířské scény, pro jehož tvorbu jsou signifikantním znakem abstraktní formy a citlivá práce s prostorem. Je členem volného sdružení Výtvarného odboru Umělecké besedy a SČUG Hollar a od roku 2007 učí na VŠUP. Hlasitě obhajuje malbu jako médium 21. století, ale dokáže ji i obohatit o nové výrazové prostředky. Dané experimenty slouží k upoutání pozornosti publika stejně jako k zachycení tradičnějších témat. Hábl často tvoří v cyklech, k čemuž mu právě rozličné výrazové prostředky a cesty, kterými se díky nim může vydat, dopomáhají.

​

Patrik Hábl bývá řazen mezi abstraktní malíře, jeho dílo však vychází z konkrétních zážitků a pozorování. Proto můžeme v jeho malbách často dešifrovat stopy krajiny, moře a oblohy, v poslední době přibyly lidské tváře nebo celé postavy. Námět se někdy vyjevuje poměrně zřetelně, jindy jej více tušíme než vidíme. V některých svých velkoformátových dílech uplatňuje grafický přístup, působivá multiplikace obrysů horských hřebenů silně rezonuje především v jeho monumentálních vstupech do architektonických celků.

​

Hábl je hlasitým obhájcem malby jako média aktuálního ve 21. století a současně  rozšiřuje její nové výrazové možnosti. Jeho experimenty nejsou primárně cíleny na strhnutí pozornosti publika, ale slouží umělcově potřebě nových vyjádření v tradičních námětech. Tyto výzkumy mu umožňují při tvorbě kráčet několika směry současně a rozvíjet své dílo ve formálně i obsahově rozdílných cyklech.

​

Patrik mimořádně citlivě vnímá prostor, zřejmě i proto jej stále častěji oslovují přední architekti s nabídkami spolupráce. Jeho inovativní výtvarné vstupy do nových i historických budov autorovi přinášejí zasloužené uznání. Experimentální práci s konkrétním prostorem opakovaně využil při stavbě svých výstav, kdy například strop i podlaha byly nositeli jeho výtvarných záznamů.

​

Tato výstava záměrně nepřekračuje hranice závěsného obrazu, na rozdíl od většiny Háblových výstav v posledních letech. Pracuje zde se souborem maleb na napnutých plátnech, ve kterých konfrontuje různé tvůrčí postupy. Je pokusem o prolnutí dvou námětových okruhů. Zakódované krajiny, inspirované pobytem u moře, jsou zde vystaveny v sousedství portrétů konkrétních osob, které se vynořují z Háblových vzpomínek.

​

Máme před sebou novou etapu autorovy tvorby, rodící se postupně v průběhu pěti let, která otevírá další možnosti vývoje. Zároveň je příjemným zjištěním, že Háblovo dílo je srozumitelné zahraničnímu publiku, což potvrdilo vstřícné přijetí jeho výstav v různých zemích Evropy, ale i v Japonsku a v Číně.

​

Petr Mach - kurátor výstavy